1. sloka
Já jsem sirotek v Praze zrozený,
otce nemám, matku neznám, jsem opuštěný.
2. sloka
Otče, otče můj, kams dal rozum svůj?
Zanechals zde sirotečka, zkazils život můj.
3. sloka
Máti, máti má, pročs mě zrodila,
kdyžs neměla citu lásky pro svého syna?
4. sloka
Praho, Praho má, ty seš matka měst,
ty máš dítek na tisíce, já jsem sirotek.
5. sloka
Rodičové mí, vy jste jenom klam, (dotvořeno)
bez lásky jsem na svět přišel, bez ní umírám.
(všechny sloky a původní nástřel na druhé straně)…
Já jsem sirotek v Praze zrozený,
otce nemám, matku neznám, jsem opuštěný.
Otče, otče můj, kams dal rozum svůj?
Zanechals zde sirotečka, zkazils život můj.
Máti, máti má, pročs mě zrodila,
kdyžs neměla citu lásky pro svého syna?
Praho, Praho má, ty seš matka měst,
ty máš dítek na tisíce, já jsem sirotek.
Ta porodnice, co v Praze stojí,
jest tam dítek na tisíce, otce neznají.
Když z porodnice dítě vyjde ven,
každý na něj ukazuje, k pláči je to jen.
Cizí ochrana jest mě nucená,
když jsem své ručičky pozved´, kde jsi matko má?
Žádná matička jej nekolíbá (…íná),
cizí žena sirotečka jenom proklíná.
Žádný tatíček líce nehladí,
cizí lidé sirotečka přijmou neradi.
Až velký budu, na vojnu půjdu,
tam mě uzří cizí bratři, já vesel budu.
Teď jsem dospělý, z Prahy zproštěný,
kde já si mám domov hledat, jsem opuštěný.
Syn jde do boje, statně bojuje,
s ním se loučí rodičové, se mnou žádný ne.
Matko, matko má, tys mě zrodila,
bez lásky jsem na svět přišel, bez ní umírám.
Rodičové mí, vy jste jenom klam, (dotvořeno)
bez lásky jsem na svět přišel, bez ní umírám.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. sloka
Já jsem sirotek v Praze zrozený,
[:otce nemám, matku neznám, jsem opuštěný.:]
2. sloka
Matko, matko má, pročs mě zrodila,
[:kdyžs neměla citu, lásky, pro svého syna.:]
3. sloka
Otče, otče můj, kams dal rozum svůj,
[:zanechals mě sirotečka, zkazil život můj.:]
4. sloka
Praho, Praho má, ty jsi matka měst,
[:ty máš dítek na tisíce, já jsem sirotek.:]
|
